Ulcerózní kolitida – pomoc při chronickém zánětu tlustého střeva
Institut pro prevenci a moderní nutriční medicínu (VmV) se zabývá alternativními formami léčby, především pomocí mikronutrientů, a jejich účinkem na různé choroby. Je to nezávislý a svobodný institut, jež není vázán na farmaceutické koncerny. Obsah webových stránek vytvářejí výlučně pracovníci našeho institutu a slouží Vám jako všeobecný zdroj informací.
1. Průběh onemocnění
Definice pojmu ulcerózní kolitida, colitis ulcerosa, označuje chronický zánět sliznice tlustého střeva, při kterém se tvoří vředy. „Kolon“ v řečtině znamená tlusté střevo a „itis“ je zánět. Ulcerus se odvozuje z latinského „ulkus“, což znamená cosi jako vřed.
Vedle Crohnovy choroby je ulcerózní kolitida nejčastěji se vyskytující zánětlivé onemocnění střev. V trávicím traktu je postiženo výlučně tlusté střevo, zde především povrchové vrstvy sliznice. Počínaje konečníkem, posledním úsekem tlustého střeva, se nemoc kontinuálně rozšiřuje dále. Je-li zánětem postižen pouze konečník, hovoříme o „proktitidě“. Dosáhne-li zánět až ke zcela nahoře umístěné části tlustého střeva, označujeme ji jako „proktosigmoiditida“. Jestliže se rozšíří po celém tlustém střevě, jedná se o chorobu zvanou „pancolitida“.
Průběh nemoci v jednotlivých fázích
Z důvodu zánětů střevní sliznice se tvoří vřídky, tak zvané ulcerace, které lehce krvácejí. Nemoc probíhá nárazovitě, takže jsou fáze, v nichž musí postižení bojovat se závažnými problémy, ale i takové, kdy se neobjevují žádné obtíže. Lékaři nazývají tato období bez symptomů remisí. Onemocnění nastává poprvé u mladých dospělých mezi 20. a 35. rokem. Muži bývají postiženi častěji než ženy. Příčiny jsou naprosto neznámé.
Ulcerózní kolitida lze diagnostikovat koloskopií, rentgenem, ultrazvukem a rozborem krve a stolice. Individuální průběh nemoci nelze předvídat. Při dlouhodobém trvání nemoci se ale doporučuje pravidelná koloskopie alespoň jednou za rok, neboť je zde zvýšené riziko rakoviny střeva.
Ulcerózní kolitida je závažným onemocněním, postižení trpí především při akutní fázi nejen extremními bolestmi, ale jsou často dokonce upoutáni na lůžku či musí být hospitalizováni v nemocnici.
2. Příčiny a rizikové faktory
Příčiny ulcerózní kolitidy nejsou dosud zdaleka známy. Vědci se domnívají, že je to nepřiměřená reakce obranného systému těla a boj s bakteriemi střevní flory v tlustém střevě, jež může vyvolat záněty v tlustém střevě. V normálním případě chrání imunitní systém organismus před zárodky nemoci. Jestliže jsou substance vlastního těla ale vnímány jako vetřelci, namíří se obranný systém proti nim. Napadením střevní sliznice vzniká trvalý zánět.
Přes skutečnost, že příčiny ještě nebyly prozkoumány, existují faktory, které mohou podpořit vznik nemoci. Lze pozorovat, že výskyt nemoci je častější v rámci rodin. Proto jsou zde s velkou pravděpodobností dědičné dispozice. Spouštěčem ulcerózní kolitidy mohou být i výživa nebo součásti stravy. Většina postižených má intoleranci na laktózu nebo alergii na jiné druhy potravin. Příčinou nemoci může být rovněž narušený imunitní systém, bakterie nebo viry. Úzkost nebo stres sice nejsou faktory, které nemoc vyvolávají, stres ale může posílit aktivní fáze nemoci.
3. Příznaky a rizika
Většina osob trpící ulcerózní kolitidou zažívá bohužel stále opakovaně akutní fázi. Během ní se z dosud neznámých příčin zanítí střevní sliznice a vytvoří se vředy, které krvácejí a vylučují hlen a hnis. Následkem těchto procesů dochází k průjmu a trvale vycházející stolici. Může dojít i k úniku krve, aniž by pacient vylučoval stolici. Postižený může jít na toaletu až 20krát denně. Při ulcerózní kolitidě mají pacienti dojem, jako by jejich střevo ještě nebylo zcela vyprázdněno. Časté chození na toaletu způsobuje pacientům s ulcerózní kolitidou silné bolesti. K tomu se ještě často dostavují křeče v břiše, především v levém podbřišku.
Dalšími příznaky akutní fáze jsou horečka nebo bušení srdce. Vyskytuje se i chudokrevnost, takzvaná anémie, z důvodu zvýšené ztráty železa způsobené častou stolicí. Postupující ztráta bílkovin střevem a snížený příjem živin vedou u ulcerózní kolitidy mimo jiné k tomu, že postižený hodně ztrácí na hmotnosti a cítí se slabý, vyčerpaný a unavený.
Velmi zřídka se příznaky ulcerózní kolitidy neomezují pouze na střevo. Mohou se objevit i bolesti a záněty kloubů, které postihují převážně velké klouby. Bolesti se přitom vyskytují v akutní fázi, poté ale zase samy od sebe mizí. Jsou-li postiženy menší klouby, mohou symptomy přetrvávat několik měsíců nebo let. Je možný i vznik zánětu očí, kůže a žlučovodů. Zánětem žlučovodů dochází k zajizvení, které brání odtoku žluči, což v konečném důsledku vede k postižení jater.
Čtyři fáze ulcerózní kolitidy
Průběh nemoci není předvídatelný. Čím pokročilejší jsou záněty ve střevě, tím výraznější jsou potíže. Kromě toho jsou příznaky nemoci závislé na tom, v jakém úseku tlustého střeva zánět vzniká, případně jak dalece zasahuje. Je-li postižený jenom konečník, jsou příznaky nemoci menší.
Lékaři rozlišují čtyři různé fáze průběhu ulcerózní kolitidy:
- Akutní fáze: vyznačuje se krvácivým průjmem a bolestivou stolicí.
- Fulminantní fáze: doprovodnými jevy krvácivého průjmu jsou zde například horečka, zrychlený tep, anemie a ztráta hmotnosti.
- Chronicky aktivní průběh: přes medikaci symptomy přetrvávají. Je možné krátkodobé zlepšení, úplná a trvalá normalizace ale nikoliv.
- Fáze remise: to jsou úseky, mezi kterými přicházejí nárazy nemoci a které nezpůsobují žádné obtíže.
Další, ale zřídka se vyskytující komplikace u ulcerózní kolitidy, je toxický megakolon. Záněty a poškození střevní stěny vedou k paralýze střeva. Na nadýmání tlustého střeva reaguje tělo horečkou a obrannou reakcí jako při otravě. Většinou se přidává zánět pobřišnice, takzvaná peritonitida. Zde vzniká nebezpečí protržení střeva (perforace), jež je život ohrožující a pacient musí být ihned hospitalizován v nemocnici.
4. Výživa při ulcerózní kolitidě
Z důvodu nemocného střeva mohou postižení přijímat živiny pouze velmi špatně. Proto je nedostatek vitamínů, minerálních látek, stopových prvků, bílkovin a mastných kyselin u pacientů s ulcerózní kolitidou na denním pořádku. Chirurgickým odstraněním jednotlivých postižených nemocných částí střeva nebo dlouhodobým užíváním určitých léků se nedostatek vitamínů ještě zesílí. Proto je zapotřebí pozorně hospodařit se živinami.
Během akutní fáze se může přejít na tekutou stravu obsahující bílkoviny s krátkým řetězcem. Ty představují účinnou formu léčby, srovnatelnou s medikamentózní terapií pomocí steroidů. Kromě toho lze snížit sílu chronických zánětů střev a počet ataků, pokud si vezmete malé rafinované uhlohydráty ve formě cukru nebo bílé mouky. Dlouhodobá, individuální změna stravy může snížit riziko chirurgických zásahů.
Ztráta životně důležitých živin
Odborníci rovněž doporučují, aby nemocní během aktivní fáze nemoci přijímali pouze málo vlákniny, protože ta zvětšuje obsah střev a podněcuje k další stolici. Vyhněte se především celozrnnému pečivu, košťálové zelenině a luštěninám. Měli byste se úplně vzdát i pití kávy a používání ostrého koření, stejně jako syrové zeleniny, salátů, ovoce s tvrdou slupkou, citrusových plodů a sladkých mléčných produktů.
Skrze zánětlivá ložiska ztrácí tělo pacienta s ulcerózní kolitidou mnoho kalorií a tuků, které se potom musí přijímat ve zvýšeném množství. Doporučují se především za studena lisované nerafinované oleje nebo margariny. Vyhýbejte se naopak živočišným tukům s výjimkou másla, které obsahuje hodně vitamínu A. Důležité jsou i potraviny s vysokým podílem vápníku, kyseliny listové, zinku a hořčíku.
Kvůli častému chození na toaletu dochází při ulcerózní kolitidě kromě jiného i k výrazné ztrátě tekutin, která se musí vyrovnávat jemnými čaji nebo jemně perlivou či neperlivou vodou. Obzvláště se doporučuje fenyklový, kmínový, heřmánkový, anýzový nebo mátový čaj.
Ve fázi remise lze výživu normalizovat. Všeobecně by se měla dodržovat lehká, plnohodnotná strava. Každý si musí sám na sobě vyzkoušet, co mu dělá dobře, případně co snáší. I během těchto fází je důležité přijímat dostatečné množství vitamínů, minerálních látek, stopových prvků, bílkovin a mastných kyselin a hlídat si dostatečné množství tekutin.
5. Mikronutriční terapie – podpora regenerace střeva
Institut pro prevenci a moderní mikronutriční medicínu se zabývá vlivem mikronutrientů na určité nemoci. Pojmem mikronutrienty rozumíme všechny vitamíny, minerály, stopové prvky a sekundární rostlinné látky. V mnoha studiích bylo odhaleno, že podáváním přírodních kombinací mikronutrientů se dosahuje daleko většího účinku, než přijímáním jednotlivých nebo syntetických mikronutrientů.
Vitamíny se při léčbě ulcerózní kolitidy obzvláště osvědčily. Například vitamín A koreluje se závažností nemoci. Tento vitamín je důležitý pro imunomodulaci a pro opravné procesy sliznice. Příjem vysokých dávek vitamínu A byste ale měli předem projednat s Vaším lékařem.
Nedostatek vitamínu D je velmi rozšířený
Nedostatek vitamínu D vede k poruchám funkcí střevní sliznice a ke zvýšenému riziku chronicky zánětlivých onemocnění střev. Kromě toho může deficit tohoto důležitého vitamínu negativně ovlivnit průběh nemoci. Jak ukazují studie, trpí každý druhý Němec nedostatkem vitamínu D. Je třeba tedy důrazně doporučit dodatečné přijímání tohoto vitamínu.
Potřeba tiaminu (B1), riboflavinu (B2), kyseliny listové (B9), vitamínu B6 a B12 při ulcerózní kolitidě výrazně narůstá. Tyto vitamíny skupiny B jsou enormně důležité na podporu regenerace střeva.
Ulcerózní kolitida vede k nedostatku železa
Dva další důležité stopové prvky v boji s ulcerózní kolitidou jsou zinek a selen. Zinek podporuje rovněž jako vitamín A opravné procesy na střevní sliznici. Nedostatek selenu pravděpodobně podporuje vznik zánětlivých reakcí, a proto by mělo být v organismu vždy jeho dostatečné množství. I omega-3 mastné kyseliny působí protizánětlivě a pozitivně ovlivňují imunitní systém.
Častou a většinou krvavou stolicí ztratí organismus hodně železa. Koncentrace železa v těle by se měla navýšit co nejrychleji, jinak je zde riziko vzniku anémie. Železo je pro každého člověka nutné pro život. Organismus jej potřebuje pro transport kyslíku v krvi, k zásobování buněk energií a k ochraně imunitního systému.
Základem terapie při ulcerózní kolitidě je pro moderní mikronutriční medicínu optimálně dávkovaná přírodní směs mikronutrientů. Pokud se budou tyto preparáty užívat pravidelně, mohl by se vyrovnat deficit, jako například nedostatek vitamínu D, a bylo by možno garantovat vyrovnané a nejlepší možné zásobení buněk. Celkem působí komplexní a přírodní mikronutriční preparát na všeobecné zlepšení střevní flory a navíc přispívá velmi dobře ke všeobecné pohodě.
Je tedy velmi důležité nesoustředit se pouze na jednu látku. Vědci zjistili, že mikronutrienty účinkují lépe, pokud se přijímají v kombinaci. Přitom by se měly stále užívat mikronutriční preparáty, které jsou optimálně dávkované a obsahují výlučně přírodní substance.
Institut pro prevenci a moderní mikronutriční medicínu proto doporučuje mikronutriční koncentrát LaVita, který obsahuje všechny důležité vitamíny, minerální látky, stopové prvky a druhotné rostlinné látky, odpovídá optimálnímu dávkování a je 100% přírodní.
6. Tipy při ulcerózní kolitidě
Výskytu ulcerózní kolitidy se nelze vyhnout. Jakmile zjistíte první příznaky tohoto onemocnění, jako například krev nebo hnis ve stolici, vyhledejte okamžitě lékaře. Včasným rozpoznáním nemoci se mohou zkrátit nebo pozdržet akutní fáze nemoci. Tím se sníží jejich intenzita a bude možno začít s léčbou.
Experti na výživu doporučují postiženým, aby se stravovali dostatečně, plnohodnotně a zdravě. Při nedostatku důležitých mikronutrientů jako je vitamín D nebo železo je třeba sáhnout po dobře dávkovaných doplňcích stravy. Nejlepší je tekutý koncentrát, vyrobený z přírodních potravin, protože pouze dodáním důležitých a esenciálních mikronutrientů se zajistí optimální vyživení organismu.
Ale i psychika často nemoc ovlivňuje. Ulcerózní kolitida určuje život pacientů a ztěžuje jim běžný život. Správné zacházení s nemocí a podpora okolí může zvýšit životní pohodu a dokonce zmenšit symptomy.
Kromě toho se postiženým doporučuje chránit se očkováním. Protože imunitní systém pacientů s ulcerózní kolitidou je enormně oslaben, měli by se nechat očkovat proti sezónním chřipkám, žloutence typu B a pneumokokovým infekcím. O výhodách a riziku se ale nejprve vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
Seznam použité literatury
- Belluzi A et al. Polyunsaturated fatty acids and inlammatory bowel disease. AM J Clin Nutr 2000;71:339S-342S
- Jia O. et al: Dietary fish oil and curcumin combine to modulate colonic cytokinetics and gene xpression in dextran sodium sulphate-treated mice.Br J Nutr. 2011(4): S. 519-529
- Lagishetty V. et al.: Vitamin D deficiency in mice impairs colonic antibacterial activity and predisposes o colitis.Endocrinology. 2010(6): S. 2423-2432
- Lochs H. Basics in clinical nutrition: nutrition: nutritional support in inflammatory bowel disease. Eur e-J lin Nutr Metabol 2010;5:e100-e103
- Sikora S.K. et al.: Trace elements and vitamins at diagnosis in pediatric-onset inflammatory owel disease.ClinPediatr (Phila). 2011(6): S. 488-492
- Ulitsky A et al. Vitamin D deficiency in patients with inflammatory bowel disease. J Parenter Enteral Nutr 2011;35(3):308-316